Baptistéria

Baptisteria jsou raně křesťanské stavby, která sloužily ke křtům. Většinou šlo o centrální stavby na půdorysu osmiúhelníka, šestiúhelníka, kruhu nebo řeckého rovnoramenného kříže, první typy byly odvozeny z frigidaria antických římských lázní.
Uvnitř baptistéria se zpravidla uprostřed nacházel křestní bazén, přístupný po stupních a napojený na vodní zdroj. Druhou možností (v místech bez vodovodu) bylo umístění kamenné křestní vany, z níž se později vyvinula křtitelnice.
První stavby baptisterií se objevují již v době císaře Konstantina Velikého po roce 315. Za stavební vzor platilo baptisterium při bazilice sv. Jana v Lateráně v Římě. Baptisteria byla zpravidla zasvěcena svatému Janu Křtiteli.
Nejvýznamnější baptisteria se dochovala na území římské říše ve Středomoří v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku, v severní Africe, byzantského původu jsou v Malé Asii, zejména v Izraeli, v Sýrii, Arménii, ale například také v Persii.

Dalším zajímavým typem stavby bývala konsignatoria. Konsignatorium nebo také chrismarium byl prostor určený pro biřmování. Měl podobu kaple přiléhající k baptisteriu. Jeho existence je historicky doložena jen v několika málo městech (například Neapol nebo Poreč).